Milé sestry,

tadyten blog už nefunguje, ale kupodivu sem teď nakukuje víc lidí než když fungoval, pročež jsem si řekla, že sem něco zásadně hutného/hutně zásadního sepíšu. Ještě to nevíte, ale pošlu vám sem mailem odkaz.

Měli už jsme na faře pár svateb, ale nikdy jsem neměla sama na triku zodpovědnost za zvrzaný svatební oběd. Teď o víkendu mě to čeká. Samosebou jsem dělala fóry, svatebčanům jsem popravdě řekla, že s humanitním vzděláním ode mě nemůžou čekat zázraky, že budou mít vlasy v polívce a  maso bude buď tvrdý nebo rozblemcaný a že by mi bylo fakt líto, kdybych jim zkazila jejich svatební den šlichtou, která mi nechtíc v kastrólu vznikne a že kdybych teda kývla, tak odmítám matlat játrový knedlíčky do polívky a obligátní předkrm šunková rolka s křenem a poté svíčková je nuda, na to oni odpověděli, ať si teda vymyslím a uvařím, co chci a že jich bude cirka pětadvacet a že když by mi mohli napovědět, tak by se jim jako předkrm líbila zvěřinová paštika. Takže jsem to celé vymyslela takhle:

Jako předpředkrm (na stojáka), než se všichni sejdou, přetupírují, přelepí si puchýře od nových bot, dojdou se vyčůrat, daj cigáro a proberou, proč nepřijela teta z Chomutova a jestli jí strejda Karel nezahejbá, budou k dispozici miniaturní jednohubky, kdyby už to někdo jó nemohl hlady vydržet: minirajčata plněná bylinkovočesnekovou lučinou, domácí kmínové pečivo, sýr s modrým trojským hroznovým vínem (už dozrává, přijďte si natrhat), parmská šunka s melounem, hermelín plněný ořechovo bylinkovočesnekovou náplní... Načež je někdo slušně vyhlížející (takže já teda ne), někdo jako servírka (ale tu nemáme), vyzve, aby přešli ke stolu a tam se bude podávat jako předkrm zvěřinová paštika s jablečným pyré a brusinkami a pekanovými ořechy (chudák jelen už se peče, zítra ho semelu s ostatníma ingrediencema a pokusím se vyrobit paštiku... dělám si srandu, už jsem jí párkrát dělala a byla eňo ňuno), poté polévka: cuketový krém a nakonec před dortem, kremrolema a věnečkama (sladké dělat nemusím, mají v rodině Paní cukrářku, teda na kremrole a věnečky se těším túze) hlavní chod vepřová panenka plněná švestkami s převelice jemnou bramborovou kaší a pyré z celeru a mrkve se špenátem a rukolou, špenátem si ještě nejsem jista, moc mi tam chuťově nepasuje, konečnou verzi rozhodnu až na místě. Až to všechno snědí, daj si pauzu, přijede dalších osmsetpadesátdevět lidí a bude následovat venkovní grilování a občerstvení, které musím připravit a naflákat na mísy a tácy během té pauzy a které jsem jim nepředloženě přislíbila v dostatečném množství a tomto složení: bramborový salát bez majonézy, marinované lilky, cukety a jarní (už bude podzim, co?) cibulky, celerový salát s kuřecím masem a pomeranči, těstovinový salát, tzaziki, zeleninové saláty, rajčata s mozzarelou a bazalkou, nějaké mísy s ovocem, jiné se sýrem, další s  šunkama čico + zbytky od předpředkrmu + možná jsem něco zapomněla, ale nevim co.

Trochu mám obavy, že to bude průser, že nestíhám, něco připaluju, přesolím, nedosolím, spletu pepř se skořicí apod. Ale, to se vám musím přiznat, strašně mě to baví. Asiže mám geny po babičce Růže. Geny asi přeskakujou ob generaci, vždyť máma vařila akorát lečo. A potom jsem na faře objevila, že když chce někdo dělat příjemnou hospodu, musí v sobě mít radost ze služby druhým. A tu možná mám. A jak pozoruju, má ji kupodivu i moje dcera a vaše neteř, a z toho mám radost obrovskou. Takže jdu vytáhnout chudáka jelena a vypnout plotnu pod bublajícím jablečným pyré a mějte se všichni vespolek krásně.