Dostala jsem od Ježíška knížku:

Je to knížka o tom, čím kdy Češi chtěli být, o čem snili, že uskuteční a jaktožeto neklaplo. Zatím čtu jenom napřeskáčku. Z kapitoly Sen o koloniích:

"... Velmoci si urychleně parcelovaly zbylá území, pokud ještě nějaká zbývala, vedeny přitom nikoli už hospodářským zájmem jako kdysi, ale zájmem strategickým; oficiálně se argumentovalo šířením civilizace mezi barbarskými rasami a národy. Na konci 19. století se zdálo, že napříště bude celý svět dirigován z Evropy (a z USA) a že stát, který se této koloniální expanze nezúčastní, nebude státem plnohodnotným... Z logických důvodů se mužů s koloniálním myšlením mezi Čechy nevyskytlo mnoho. Ale byli. Český cestovatel Emil Holub podnikl v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století dvě velké výpravy do nitra afrického kontinentu... "Chtěl jsem nalézti půdu, na které by zchudlé a pracovité rodiny mých krajanů k svému prospěchu a k užitku domorodců v afrických končinách se mohly usaditi."
E. Holub uvažoval, že půdu pro české osadníky získá odkoupením nebo pronajmutím od místních kmenových pohlavárů. "Zaváděním koloniální správy rostou šance místních obyvatel na důstojný život." Pod tímto zdůvodněním v duchu mainstreamu: "přetváření hnědých a černých nevědomců v lidi vědoucí" popsal mezi i v řádcích podstatu: kraje ležící tam staletí ladem, živná půda, nevzdělaný, podrobitelný lid, odpomožení přelidněnosti některých okresů vlasti, zvláště od lidí chudých, kteří tam "navždy zaženou hlad a strázeň" (taky způsob, jak se jich zbavit)... Vlády nad jižní Afrikou se ale zmocnili lidé jiného kalibru než jakým byl cestovatel Holub, např. Cecil Rhodes, jejich prototyp, který ovládl těžbu diamantů v Kimberley a dalších nalezištích Afriky. Území, získané (pomocí dělostřelectva) od místních kmenů, bylo po něm nazváno Rhodesie. Ve své době byl jedním z nejhlasitějších propagátorů myšlenky, že anglosaské obyvatelstvo je jednou provždy nadřazeno černošské rase... To bylo na konci devatenáctého století... dneska máme začátek jednadvacátého... zvláštní... některý myšlenky když se zabydlí v hlavách, nepohne s nima ani pár volů.