Nostalgie a kýč

http://www.retroatelier.com/ru/image/?id=1301

http://blogs.mail.ru/mail/alexandra_migun/tag/%E6%E5%ED%F9%E8%ED%E0

Tudle jsme blábolali o kýči a dnes o nostalgii- jasné, Anna to hned spojila, protože to spolu souvisí. Krásné zážitky nám mozek vybarví, co to dá a my se utápíme- díky tělesné samovýrobě drog- v blahých pocitech. Jak zpívají někde Pink Floyd- tráva byla zelenější a světlo jasnější...

Tato lidská vlastnost se od nepaměti využívá k posilování komunity, celku. O to směšnější jsou vývody nacionálně zaměřených spoluobčanů, kteří nám tvrdí, že pravá svoboda je dosažitelná pouze zesíleným nacionálním cítěním. Nacistické Německo a jiné takové snahy jsou dostatečným příkladem. O těch nám ale ti stejní řeknou- jak se tehdy mohli lidé nechat tak zblbnout? Inu- stejně, jako oni sami teď.
Kýč existuje a je buď neškodný, nebo propagandistický, přijde na to, na co zrovna v té které době lidé slyší. V době velké krize je neradno si zahrávat.

Vysoko směřující naděje 

Za obzorem místa, kde jsme žili, 
když jsme byli mladí
Ve světě magnetů a zázraků
Naše myšlenky neustále bloudici a bez hranic
Vyzvánění Divisniho Zvonu začalo
Po dlouhé cestě a až na hráz
Myslíte, že tam ještě žijí?
Tam byla syrová kapela, která šla v našich stopách.
Běžíce, nez čas odnese naše sny pryč
Nechávajíc za sebou bezpočet malých tvorů, snažícich se připoutat nás k zemí
Do života, spotřebovaného pomalým rozkladem


Tráva byla zelenější
Světlo bylo jasnější
S přáteli kolem
Noci zázraků

p.s. Division Bells jsou zvonky v anglickém a skotském parlamentu, v odděleních, v kterých se podle toho, jak chtějí hlasovat shromáždí poslanci. David Gilmore, autor textu, toto použil jako metaforu k rozhodování lidí v životě, kterým směrem se budou ubírat. V konkrétním případě Pink Floyd- jestli ona sláva, která je provázela tolik let a omezení s ní spojené, opravdu stály za  zelenější trávu a jasnější světlo domova a mladých let.