Coaching&Supervise

Coaching je moderní slovo. Je to Zeitgeist. Kdo není coachován, není IN. Těchto služeb využívají firmy, rodiny, jednotlivci. Moderátoři a supervisoři a coachové. Máte problémy s váhou? WeightWatchers! Žádné hobby, příliš času stráveného TV gauchingem? Životní poradce vás z toho vytáhne. V práci? Supervise, firma vám ukáže, že o vás stojí, že chce znát váš názor..

 

Nedávno se objevily informace, že půl hodina spánku v pracovní době zvýší produktivitu práce o... X%, nevím přesně. No? AHA! To je novinka. Dát si dvacet, šlofika- to znali naší otcové a jejich, byla to samozřejmost. Italové, Francouzi- prostě jižané, není pro ně nic samozřejmějšího.

Kam se to tedy vytratilo u nás, v USA? V honění produktivity práce, v optimálním využití pracovní síly, jak se začal moderně nazývat Člověk (To Zní Moc Hrdě), v naplánování času pracovního a volného, spánku a vedlejších povinnosti, spojených se zaopatřením děti a jejich rozplánovaného času. A výsledek? Nemáme čas. Rodiny jsou kaput, lidé si nemají co říct, honička za status quo má přednost přede vším a psychologicky vypracované taktiky- počínaje náboženstvím v nejrannější podobě- nám dokonale namluvily, že pouze a jen skrze práci jsme schopni se vůči okolí definovat jako homo sapiens. Samozřejmě, že v nás ve všech dřímá homo erectus, který docela často vyšumí napovrch, hledajíce zoufale tu jednoduchost života, kterou už znají pouze někteří sedláci, rybáři, umělci, blázni a bezdomovci, tedy lidé, před kterými jsme vždy a všude varování byli, jen to ne, jen nebýt žádný z těhle hladoletů!! Pokud se tedy nestane např. umělec přes noc známým a pohádkově bohatým, pak litujeme, že jsme se nenaučili na ukulele, nebo něco načmárat...

Čas lidi ještě nedávno moc nezajímal- roční doby a noc a den stačily bohatě. Dnes nepředstavitelné. Lidé se rychle a rádi podřídili celé té drezúře, nechali si namluvit, že jen ten, kdo dodržuje všechny ty předpisy, je hodnotný člověk. Důvod? Řád, vlastní důležitost a hlavně smysl života- to vše je obsaženo v řádu, který si vymysleli chytří lidé, aby ty ostatní mohli používat, využívat a zneužívat. A tak nyní pracujeme čím dál více, platíme čím dál větší daně, ergo- vyděláváme méně, dáváme peníze na banku, kde na nich vydělávají jiní a - spíláme těm, kteří se těchto nesmyslů neúčastní do socek, budižkničemu, nefachčenko a hůř, namísto abychom se snažili na tom něco změnit.

Rakouská státní TV ORF přešla na digi-vysílání. Bylo třeba dekodérů. Kdo ho neměl, nechytal, ale platil. Až se našel Němec(!), ve Vídni žijící, který řekl- NE. Nemám ORF, neplatím. Díval se přes analogický satelit na jiné programy. U soudu vyhrál. Od té doby neplatí tisíce Rakušáků, výpadek pro ORF je zatím asi 5 miliónů Euro.

Všichni ti, kteří si myslí, že daně jsou špatné, že socky mají také platit, protože pak budete platit méně, všichni vy, kteří už umíte jen nadávat a kopat kolem sebe- potřebujete coaching. Neboť sami to očividně nejste schopni vyřešit. Potřebujete někoho neutrálního, kdo vás otázkami dovede k centru vaší neschopnosti, vyřešit to, na co denně nadáváte- rodina, sousedi, práce, firma, stát, EU, svět, Universum, Bůh... Hosana! Běž, synu, dcero, nech se vycoachovat a nedržkuj více! ( Nedržkuj furt a dělej pro to (a sebe)  něco !!! ) Om