Gramatické zařazení: Sloveso 2. třídy dle vzoru tisknout. Četnost užití: Řídké až mizivé. Je-li však použito, např. na koktejlovém dýchánku. historka zpravidla stojí za poslech. Latentní virilita vysoká. Pravděpodobný zdroj: Rakousko-Uhersko kolem r. 1914. Nejstarší dochovaný záznam: Soudní přelíčení 23022/1 v případu Stát vs. Princip:
"Takže nám teď, Principe, dopovězte, co se vlastně stalo 28. června tohoto roku. Začněte od chvíle, kdy kolem vás projely první vozy kolony."
"Prosím. Takže tři auta projela a Cvjetko Popovič, já a Trifun Grabež jsme vyhlíželi zbytek motorkády. Cpali jsme se do první řady a najednou nás velkou rychlostí míjí Ferdinandův automobil. Honem jsem sáhl do kapsy pro pistoli, ale nestihl jsem ji vytáhnout. Sotva jsem se ohlédl a viděl jsem Cvjetka i Trifuna, stejně zkoprnělé jako já. Ferdinand byl hned pryč, očividně živý a nezraněný. A bylo po všem. Sotva jsem stál na nohou rozčilením. Vůbec mi nešlo do hlavy, jak jsme mohli tak zklamat: my tři, Čubrilovič a Mehmedbašič s granáty, Čabrinovič na nábřeží s dalším granátem. Jeden za druhým jsme selhali, všech šest. Kývl jsem na ostatní a odešel jsem. Potřeboval jsem se najíst. Až odpoledne jsem se dozvěděl, co se vlastně stalo, a to už víte sami. Třetí v řadě, Čabrinovič před námi, odjistil granát ránou o lampu a hodil, ale místo sedadel ve voze trefil shrnuté plátno střechy a granát se skutálel pod další vůz, a ten rozmetal na kusy. Takže proto kolem nás pak Ferdinandův řidič ujížděl takovým kvapem. Čabrinovič rozkousl ampulku s kyanidem a skočil z mostu do řeky, ale měl spíš utíkat, než se pokoušet utopit v deseti centimetrech vody. Takže ho vytáhli-"
"Co jste dělal, když jste se rozešel s Popovičem a Grabažem?"
"Šel jsem se najíst do kavárny Moritze Schillera. Jak jsem říkal, dostal jsem najednou hrozný hlad, protože jsem celý předchozí den nemohl nic jíst. Objednal jsem si čevapi, sedl ke stolečku u okna, a koukal jsem ven. A jak sedím, skoro jsem vykřikl. Za oknem projelo Ferdinandovo auto! Protřel jsem si oči, ale bylo to tak, poznal jsem ho, seděl na zadním sedadle. Vyskočil jsem a vyběhl ven, vidím, že řidič snad musel zahnout do špatné ulice, protože zastavil několik metrů od kavárny a pokouší se zařadit zpětný chod. Motor chrchlal a automobil se nehýbal z místa. A tentokrát jsem nezaváhal. Vytáhl jsem takhle ze saka pistoli, doběhl automobil a střelil Ferdinanda rovnou do krku a ještě jednou, ale jeho paní se přes něj naklonila, takže druhá kulka trefila ji. To jsem nezamýšlel, poroto, chtěl jsem jen zabít Ferdinanda."
"Ale vy jste toho asi nezamýšlel víc, že, Principe. Řekněte zde nejvyššímu soudu, měl jste v úmyslu rozpoutat světovou válku?"
"Ne, to jsem neměl. Zabil jsem zlého člověka, protože jsem věřil, že dělám dobrou věc. Nejsem zločinec. Chtěl jsem osvobodit Srby, a to jsem taky dokázal."
" Ty jsi ale udělal něco jiného, Principe." Žalobce na drobného muže ukázal nataženou paží. "Kvůli tobě vyhlásilo Rakousko Srbsku válku. Francie a Rusko musely podle dohody vyhlásil válku Rakousku, a vedle toho se zase postavilo Německo. Tisíce mladých vojáků teď den co den umírají tvojí rukou."
"Kdybych já nezastřelil Ferdinanda, Německo by si našlo jinou výmluvu."
"A to je zase tvoje výmluva, Gavrilo Principe. Povím ti, jestli v Rusku bude revoluce, tak ji máš na krku taky. Stejně jako všechny monarchie, co nepřežijí tuto válku. Přiznej se, ničemo. Ty jsi Ferdinanda nezabil. Ty jsi ho prostě srbnul!"
Při těch slovech Gavrilo Princip zbělal v obličeji a slabým hlasem namítl: "Ale já jsem ho chtěl opravdu jen zabít. Jsem revolucionář. Mé poslání končí posledním výdechem tyrana."
Definice: V dobré víře vykonat malý čin, jehož neúmyslným vedlejším následkem je apokalypsa - např. zničení země, civilizace nebo vesmíru. (Podrobněji. K plnému uchopení významu slova je nutné dočíst závěr spisu, kde žalobce G.Principovi připomíná, že je odpovědný nejen za svoji, ale i za budoucí verze dějin. A to aniž by tušil, jaké budou(!). Tedy stručně shrnuto, že srbnutí Ferdinanda přinese nejen světovou válku, ale následně i pád křesťanské Rakousko-Uherské monarchie a islámské Otomanské říše. Žalobce rovněž netuší, že na Principovu počest bude jednou v Sarajevu pojmenován most; netuší, že po dalším století, další válce a dalším přepisu historie bude ten most přejmenován po Ferdinandovi. Z hlediska jazykovědného je zcela jedno, kdo, co, komu, kdy a kudy. Ovšem podle všech dochovaných záznamů je podmínkou správného užití slova srbnout právě přítomnost takové nesmírné, zdrcující, dezorientující hloubky dějin (či čehokoliv).
Migrace memu: Slova s podobným významem jsou známa v mrtvých jazycích, jako sumerské gud-qatu-sa-mu-daku: "Zabrat veslem tak, až se potopí celá loď." Též, vzácný staroegyptský hieratický znak, překládaný jako "Lehkým přiťuknutím majzlíku způsobit puknutí spodního kvádru pyramidy."
(Filip Doušek: Hejno bez ptáků)
Opsala jsem vám kus knihy, co od včera čtu. Je ulítlá. Zatím se mi líbí.
OdpovědětVymazat:)) dik- mi se taky libi- zvlast: ... chtěl jsem jen zabít Ferdinanda."
Vymazat