Včera, dnes a zítra

Včera: Badatel v historii, původu německého, rozplýval se nad čínským školním systémem. Zalovil v historii, jeho doméně a přednesl v kostce, jak se z kofuciánské Číny, vzoru vzdělání a inovace, stala země, která neprodukovala nic jiného, než davové šílenství a masové vyvražďování vlastního národa Maem, jeho ženou a jejich partou. To se radikálně změnilo a dnes figuruje Čína na předních místech ve studiích, které se tématu "Školství" věnují.

 Badatel popsal postupy, jimiž se již malé děti učí znaky písma a do školky musí jít dítě vybaveno znalosti zhruba pětisty těchto. Cíl je jediný, daný partaji- učit se, učit se, učit se- předložené a prověřené. Tisíce inženýrů ročně a milión vědců, pídících se po inovacích a vynálezech, má tato vzkvétající země. Ve školách základních má rok 1500 vyučovacích hodin. To je dobře, protože si už děti zvyknou na to, že budou za pakatel pracovat 6-7 dní v týdnu 10-12 hodin. To už ale neříkal ten rozplývající se německý badatel, to říkám já. A dáma, jenž panu vědci oznámila, že jeho by za učitele nechtěla, když si libuje ve vymývání mozku malých děti totalitním, komunistickým režimem, z čehož pochází všechno zlo, které musí nějaký národ vytrpět. Na to se badatel zarazil a začal koktat něco o tom, že tento problém je známý... a tak...
Druhou virtuální facku dostal od tazatele, který chtěl vědět, proč- při tak skvělém školství- Číňané nic jiného nedělají, než kopírují=kradou, vyrábějí nápady jiných=export a nemají žádné významné objevy- a jestli se tedy něco změnilo? Na to začal badatel koktat, že tedy výhledově... v budoucnu... ale Čína tlačí na to, aby někdo dostal Nóbl- cenu...

Viděl jsem kdysi dokument o procesu s Eichmannem. V hlavě mi utkvěla scéna, kdy se jej soudce ptal na propočty: 1 kus vagónu-dobytčáku = x kusů Židů- vězňů. Eichmann se díval do svých papírů a exaktně vysvětloval své úvahy, kterak k výsledkům došel. Soudce ho potom svými otázkami dovedl až do fáze, kdy si Eichmann uvědomil, že mluví o lidech a ne o číslech, kvótách a efektivitě- pak začal koktat i on...


Dnes: Banky, opět. Ale jen krátce. Banka má sloužit obchodu, industrii, společnosti, lidem- nakonec- ti všichni využívají služeb této instituce. Abychom nemuseli jednat každý s každým, staly se banky mezičlánkem mezi těmi, kdo mají peníze navíc a zrovna je nepotřebují a těmi, kteří to mají zrovna naopak. Potud je všechno jasné.
Co se změnilo je, že banky za tichého, nebo hlasitého souhlasu státu (USA, GB atd), začaly vymýšlet "produkty-deriváty", kde peníze měly dělat peníze. A tady začíná kasino. Bez souhlasu lidí, kterým peníze patřily, se začaly seriózní banky podílet na těchto kšeftech, které většinou realizovaly přes tzv. neoficiální banky, které nejsou nikým kontrolovány a většinou ani kontrolovatelné, protože se ukrývají a zamazávají stopy.
Výsledek je v duchu hry "letadlo", nebo "pyramida"- pár lidí se napakuje, ostatní prohráli. Kdyby se na tom lidé podíleli dobrovolně, nedá se říct nic jiného, než- pech, lidi! Ale do tohoto byly a jsou zataženy milióny střádalů, kteří nemají o takových kšeftech ani ponětí, navíc s doporučením banky, kde jsou 20-30 let zákazníci! A to- je podvod. Nic jiného. Nechvalně- nebo u lidí, kteří tento systém podporují, tz. u podvodníků a zlodějů- chvalně proslulé ratingové agentury vystavovaly těmto zlodějským produktům AAA+, tedy nejlepší možné hodnocení ještě těsně předtím, než se tato konstrukce napřed v USA, pak celosvětové zřítila. Jasnému je tedy jasné, co si má o těchto Rytířích Štěstěny myslet. Naštěstí jsou donucení pomalu i politikové, něco v tomto ohledu změnit.
Finanční spekulanti získali takovou moc, že bude třeba velkého úsilí a jednotného postupu, aby byly poměry vráceny do stavu normálu a banky byly opět to, k čemu jsou určeny- k solidnímu prostředníkovi mezi partajemi.

Zítra: zase něco...