Emigration?!

Centrum města 1989 - socialistické Československo pod vedením KSČ (za podpory Rudé sovětské armády) na vrcholu rozkvětu

Hlava 1.

 Díl 2.

Odstavec 1a)

  Jak dozrávají rozhodnutí. 

Zvláštní atmosféra. Lidí se začali chovat velice divné- vytvářeli hloučky, srocovali se ve dvorech a- to bylo to nejpodivnější- mluvili spolu! Vytratili se na zprávy a pak se zase vyrojili a- diskutovali o tom. To si všimli i děti, nebylo to prostě normální. O čem ti velcí pořád mluví? vyzařovalo z nich vzrušení, to děti poznají a taky poznali, že to není vzrušení jen radostné, ale že se tam mísí i strach. Televize se začala měnit též. Nejen v pozitivním slova smyslu- na Silvestra se to hemžilo sprostými vtipy a písničkami, no jo, svoboda, holt.... To se člověk, jako dítě, občas zastyděl. Lidí kupovali noviny nejen na záchod, nýbrž je četli! Hodně se mluvilo o "Literárních", 2000 slov, padala jména, Dubček Smrkovský- ten s vyhrnutými rukávy při diskuzi se studenty- Svoboda. Svoboda nejen jako člověk, ale i jako stav společnosti. Z jara bylo léto a ten stav přetrvával. A stísněnost se zvyšovala. Začalo se mluvit o Rusech, že to tak nenechají. Pak nějaké setkání s Brežněvem, fotky, jak se na sebe dívají úkosem, Dubček, Brežněv, Gromyko...
Venku bylo horko, byl nádherný večer, dospěli stali venku a hovořili..



Odstavec 1b)
Ráno v 5 bylo slyšet rádio. Odevšud... V 10 hodin projel první tank čtvrtí, vracel se pak, most, ke kterému je někdo poslal, by je neudržel. Aspoň tedy zajistili lihovar.To ráno už se nekupovaly pouze rohlíky, ale mouka po kilech. Zdrcenost a strach byly cítit na každém kroku. Televize volala o pomoc, okupanti začali střílet do lidí.tehdy všichni ti, jenž mluvili a jednali, byli komunisté. Ti, jenž podepsali pozvání byli v tu chvíli odepsání, nebo odstavení komunisté. Československo, které poznalo plynulý přechod z feudalismu přes kapitalismus k socialismu, který nebyl ani zdaleka tak primitivní, jako v SSSR, nebo nacionální socialismus v Německu, bylo kulturní zemí, která chtěla jít dále. To primitivní  a imperialistický ruský systém feudálního typu nemohl dopustit. Ale "československý lid"/jeho zástupci se o to aspoň pokusili. Přineslo to krásný rok vzrušení nad novými možnostmi, budoucnosti, novému vztahu lidí vůči sobě po letech 50., letech strachu a teroru ze strany KSČ, dirigované masovým vrahem Stalinem.

 Odstavec 2a))
 O to horší byla deprese, která zavalila Československo v letech 70.
Lidí se pomalu přestali scházet na dvoře, v ulicích. Známí začali mizet; někteří v cizině, někteří ve vězení, učitele ze škol, vedoucí v práce... Začala doba nepříjemných otázek, kádrování , podepisování souhlasu s "internacionální pomoci." Soudružka Ředitelka základní školy byla předtím bachařka. Soudruh Ředitel školy soustružník v TOSu. Soudružka Ředitelka učila občanskou výchovu, četla každou větu s knížky. Sooodruh Ředitel neučit nic - kromě komunistické "kultury"- ..."každé ráno si dám čtvrtku slivovice, to je lék, hehe" a "ogaři- kdo začne neco o Bohu, kurnik, tož ten bali kufr!"

Odstavec 2b)
Primitivita "vítězů" byla hmatatelná. Odstranění osmašedesátníci zmizeli v propadlu dějin a je jen příznačné, že ti, jenž přežili a vynořili se po 89', byli a jsou napadání primitivními jedinci, že se teď mstí za to, že tehdy v interním boji prohráli. Myslím, že toto je jedna z nejkrásnějších charakteristik české - a lidské- malosti. Ti osvícenější, inovativnější, ti s touhou něco posunout dopředu, ti prohráli s primitivní bandou totalitářských hovad, která si na ně pozvala Rudou Armádu a předhodila kvůli sobě 15 miliónů lidí mašinérii masových vrahů z Asie. A s těmito zločinci je chtějí házet do jednoho pytle, i když tito se takovému stylu politiky vzepřeli a nechali se za to zavírat do kriminálu, které nemají s fešáctvím ale vůbec nic společného. Snad jen pro takové, jenž jim za nastavené zrcadlo přejí ještě něco horšího.