No problem. No.
Anna: Žádný důvod k obavám Autor Julian Barnes
(Re.) Multispass
Pochybnosti, pochybnosti... ale o čem? Dávali by si lidé stejně tolik práce, kdyby někdy někdo vymyslel a úspěšně prosadil víru v Zelený hrášek, který se rozkutálel po nebi a teď je vařen Slunci- "Bohy"? Určitě. Neboť víra musí být. Nevěřit není nic jiného, než věřit; nevěřit v jedno znamená věřit v druhé. Proto se takových debat nezúčastňuji, jen píšu svůj názor. A ten je- není. Neboť to, co si průkazně vymysleli lidé a tisíce let to modifikovali, aby mohli druhé, kteří pro ně makali do roztrhání těla, pohodlně ovládat, není nic vhodného ke spirituální debatě.Platí jen jedno- nevíme nic. A ne, že víme. Nevíme proč, nevíme jak, nevíme jak dlouho a jak dlouho ještě- zkrátka nevíme nic. Víra a věda jsou berle, aby z toho lidem nejeblo kompletně. Že nám , z uvědomování si sebe sama, , řítících se na modré a ne zelené planetě Universem z neznámá do neznáma, hrabe všem, je jisté. Ale nejvíc hrabe těm, kteří si myslí, že "ví"- to "vědění" je pancíř proti jejich strachu z "ničeho", ze smrti, z života, z lidí, ze sebe, z přírody.
A proto- buďte pokorní, najděte si svého Boha a svého Ďábla, pojmenujte si je, neboť to je to, co od vás Vrchnost čeká a na co spoléhá, protože není nic horšího, než se vším- rozuměj: se svým životem- spokojený člověk bez strachu. To je špatný konzument, špatný plátce daní, špatný voják a špatná mrtvola. Ani na té se nedá vydělat to, co na konzumentovi sic levných, ale pravidelných jídel, který chce být nejbohatším ne-Bož-tíkem na hřbitově. Amen.
That's Life, that's what all the People say....
You're riding high in April, / Shot down in May /..
Gott ist tod!
OK, dám to sem ještě jednou, v rozšířené verzi: "A proto- buďte pokorní, najděte si svého Boha a svého Ďábla, pojmenujte si je, neboť to je to, co od vás Vrchnost čeká..."
OdpovědětVymazatNo taky se dá "věřit" na něco, co se vrchnosti zrovna nijak zvlášť do krámu nehodí... myslím, že k tomu směřoval pan Renard v knížce Žádný důvod k obavám... neříkejte, že nevěříte na přírodu, lásku, sama sebe, muziku, umění... dobrý pesto s domácíma špagetama, na kámaráda, že vás nepodrazí... na svobodu, humanismus, emersonlakepalmer, rozum; to je taky druh "víry"... ten, kdo nemá vůbec žádnou víru, je žlučovitý blb. Amen
Barnes v té knížce nepochybuje ani co by se za nehet vešlo, z Boha jako takovýho si dělá šoufky. Sděluje jen, že životu je dobré dát nějaký smysl... viz např. shora vyjmenované "víry, "smysly", "náplně".
Strachem ze smrti vzniklá touha po nesmrtelnosti a pohádka o bytosti, která ji zprodukuje a po strastiplném žití taky zařídí neverending dovču v ráji, je pitomost... "nesmrtelnost" si zaslouží pár celebrit např. Platón, Mozart, Aristoteles apod... my ostatní, a to se mi na tom líbí, že je to tak bezvyjímečně spravedlivé, patříme do propadliště. Věčná existence by za čas (cirka za kolik?) byla nudná a fádní, obden bychom přemýšleli, jak ji přelstít a picnout se.
... ten, kdo nemá vůbec žádnou víru, je žlučovitý blb. Amen
OdpovědětVymazatto bych netvrdil tak konsekventne. pak by "vira" musela byt cokoliv.
Řekla bych, že "víra" existovala mnohem dřív než náboženství. Náboženství to slovo zneužilo a dneska už se prakticky v jiném významu nepoužívá. Víra je obecně důvěra v něco, někoho. Pokud někdo nevěří vůbec ničemu a nikomu, nakonec ani sám sobě... uznejte, že musí být žlučovitý, dobře, blb beru zpátky...
OdpovědětVymazatKdyž něco nevím, nemůžu tomu ani věřit ani nevěřit. A když jsem zvídavá, tak hledám... je to k věření, není to k věření... Já myslim, že lidi mají vrozenou potřebu nějakého řádu/záchytného bodu nebo jak to nazvat... a ten záchytný bod na světě hledají. Někdo ho najde v druhém člověku, někdo v kostele, někdo ho nenašel a tak je mu záchytným bodem nadávání na všechno kolem.
Zatím... ;))