U nafocených přírodních scenérií, když už krásy je zu moc, napadá mě: kdybych tam stála v reálu a byla součástí... zvláštní krajiny, zvláštního světla, přírodního úkazu, nějakýho zrovna se odehrávajícího minipříběhu... stála bych s pusou dokořán a špitla... to je krása... přenesením takové vyjímečnosti na fotku balancuje autor občas na hranici kýče... myslim si já... dobrou ;)
Protože vím, že takové scenérie, barvy a světlo existují, je mi jedno, jaké kategorie si lidé vymysleli. Je příroda kýč? Už sama otázka je nesmysl. Obraz vnějšku nám vytváří mozek. Na tom jsou založena všechna "kouzla" Copperfieldu- vidíme to, co nám mozek předhodí. Pokud opravdu svět vypadá tak, jak ho vidíme- díky světlu tedy- , není to jen tak že srandy, abychom říkali oooo a aaaa. Černo-bílá fotografie je sama o sobě zajímavá tím, že neodpovídá tomu, co vidíme. Toho zneužívá dost fotografů, aby se zařadili mezi "umělce". Ještě trochu rozostřit a je mezi "velkými umělci".
Jsou fotografové, kteří fotí roky jednu věc- fascinuje je, jak ona věc se mění ve světle, v ročním období. Pak jsou taci, kteří týden čekají na TEN okamžik, pak je to perfektní. Jedni fotí tak, že nikam nemíří, prostě zmáčknou. Jiní inscenují, fotí tajně, někdo má oko a je rychlý...
To nepíšu proto, že by to nikdo nevěděl a já to vymyslel. ale proto, že nemám rád kategorie, šuplíky a nepřemýšlím v nich. Pro mě jsou jen dva typy- studio a plenér a líbí, nebo nelíbí.
"Umělci" si to dělají někdy jednoduché- natočím/vyfotim to černo-bílé a je to umění. Natočím něco z koncentráku a jdu na Oscara. Kategorii a šuplíku se zneužívá, to mi vadí víc, než trochu moc barvy. Navíc vím dost přesně, jak z normální fotky udělat "umění" - dřív to byla chemická věda, dnes na to stačí gratis software. ecco- tak to vidím já, co mám abs/multipass.
Příroda není kýč, to je jasná věc, příroda je krásná sama o sobě. Kýč je až to, když se dojmu nad svým dojetím/dojmutím (sama nad sebou). Kýč je dojmutí na druhou. Also, nic jsem nezaškatulkovala, jen pocit z těch fotografií byl: autor byl dojat, jak jej dojala krása přírody a toto své dojetí na druhou nevědomky přenesl do fotky, abychom se dojali nad jeho dojetím z dojetí. fršťouch? ;)
uvedu příklad dojetí na druhou. jeden diskutující na jednom blogu občas vypráví nějakou příhodu, jak byl někde hodný, někomu pomohl, třeba mu koupil pivo nebo ho pustil na přechodu nebotak. už tehdy, kdy se zachoval tak velkoryse, dojal se sám nad sebou a když nám to vypráví, dělá to stylem, že cítíte, že se sám nad sebou rozplakal dojetím podruhé. to je morální kýč.
ale máte pravdu... jsem v práci... kde jinde... kurnik :-)
to je průser, my si nerozumíme ;) a já to neumim vysvětlit :-( vůbec mi nejde o barevnost fotek. totéž vnímám u některých čb-fotek, teď nevim... třeba Saudkových... nebo ještě víc u fotek jeho ženy Sáry... cítím z těch fotek, že mi hrajou na city... za to nemůže příroda nebo člověk na fotce... za to může fotograf, že ve mně vzbuzuje dojem, že mě chce zmermomocnit ;))
to je průser,- my si rozumime, nebo- ja vam rozumim. Ja taky nemlubil o tom, jak VY to vnimate, egocentriku, ale ja JA to vnimam. Vratte se na zacatek. A ja vim, ze tyhle fotly jsou delany na efekt, ale ty efekty v prirode jsou- tak, jako barvy atd. Ja uz ale v tehle kategoriich nepremyslim (delal jsem to nekdy? asi jo, v mladi- kde je trumpete, to neni bigbeat :). Skatulkovani je pro me to, co dela zlou krev. Lidska potreba selekce. Nakonec rozhodne galerista, kdo je umelec a kdo ne, za pomoci mrzkeho dolaru. Neberu. Cetl jsem motto- optimista jeste nemusi byt hloupy a pesimista nemusi byt... a to jsem zapomel- doplnte, prosim ;)
souhlasím, že v přírodě jsou efekty a nerozumím, o jakých mých kategoriích mluvíte. vracím se na úplný začátek, jakoby tu předchozí debata nebyla a začínám znovu, prvním komentářem, takhle:
Fotka 3 líbí ze všech nejvíc, fotka 2 nelíbí kvůli kompozici (pohled krz pahýl na sopku... právě ta mě přiměla k rozpravě o kýči)
Teď mi prosím (velmi prosím) napište, kde jsem se v předchozí debatě dopustila škatulkování. (Jestli v té zmínce o pánovi, co slzí nad svými dobrými skutky, tak to možná ano, to uznávám, ale právě jej vy máte taky pěkně zakrabičkovaného)
"Teď mi prosím (velmi prosím) napište, kde jsem se v předchozí debatě dopustila škatulkování. " napred mi musite vy ukazat misto, kde vas z toho obvinuji, velmi prosim. ;)) Ja: To nepíšu proto, že by to nikdo nevěděl a já to vymyslel. ale proto, že nemám rád kategorie, šuplíky a nepřemýšlím v nich. Pro mě jsou jen dva typy- studio a plenér a líbí, nebo nelíbí. Zase ja:tak to vidím já, co mám abs/multipass.
Psal jsem prave extra o tom, jak to vidim ja, protoze to kazdy vidi jinak. Supliky a skatulky jsou, nemusite to vztahovat na sebe, egocentriku ...ts. JA normalne neposuzuji treba fotky je to/neni to umeni. To by muselo mit nejaky padny duvod. Treba- je to investice do budoucna, mam to doporucit nejakemu museu, nebo tak. Jinak ne- staci mi, ze se mi libi, co na te fotce je- treba si tam zajedu na dovku, pokud tam po vybuchu te sopky neco zbyde- ok?
ok. když píšu nelíbí, můžu napsat argument proč nelíbí... he? protože mě fotka zaranžovaná způsobem zakomponování sopky mezi pahýl přemlouvá, abych tam jela na dovču, protože všechny výhledy na sopku jsou tam pravděpodobně strašně romantické, neboť krz pahýl. normálně mnou manipuluje. eště se tam pak nabodnu na ten pahýl a kde v tý tramtárii hledat felčara...
když dá nadace vybírající na povodně v Asii na plakát fotku opuštěnou panenku s jedním očičkem a utrženou ručičkou povalující se v nánosu popovodňového bahna, taky kalkuluje s tím, že pošlu vyšší obnos, než kdyby tam dala pána, jak nastupuje do strašně zabláceného mercedesu... když je na reklamním billboardu fotka stylizovaná do 70. let a tam dva kucí rošťáci jak pijou tu s-k-v-ě-l-o-u kofolu, kterou jsme pívávali, když jsme byli rošťáci a rošťandy, hraje na naše emoce, abysme běželi do konzumu a nakoupili basu kofol. trvám na tom, že fotka s pahýlem je manipulativní ;)))))
nerafu se... když jste navázal na můj komentář komentářem o šuplíkách a kategoriích a nikdo jinej tu nebyl... a můžete si mě představit při psaní a) bojovně+hádavě, b) usměvavě+bez náznaku hádavosti b) je správně
klikat na fotky=zoom.
OdpovědětVymazatU nafocených přírodních scenérií, když už krásy je zu moc, napadá mě: kdybych tam stála v reálu a byla součástí... zvláštní krajiny, zvláštního světla, přírodního úkazu, nějakýho zrovna se odehrávajícího minipříběhu... stála bych s pusou dokořán a špitla... to je krása... přenesením takové vyjímečnosti na fotku balancuje autor občas na hranici kýče... myslim si já... dobrou ;)
OdpovědětVymazatProtože vím, že takové scenérie, barvy a světlo existují, je mi jedno, jaké kategorie si lidé vymysleli. Je příroda kýč? Už sama otázka je nesmysl. Obraz vnějšku nám vytváří mozek. Na tom jsou založena všechna "kouzla" Copperfieldu- vidíme to, co nám mozek předhodí. Pokud opravdu svět vypadá tak, jak ho vidíme- díky světlu tedy- , není to jen tak že srandy, abychom říkali oooo a aaaa. Černo-bílá fotografie je sama o sobě zajímavá tím, že neodpovídá tomu, co vidíme. Toho zneužívá dost fotografů, aby se zařadili mezi "umělce". Ještě trochu rozostřit a je mezi "velkými umělci".
OdpovědětVymazatJsou fotografové, kteří fotí roky jednu věc- fascinuje je, jak ona věc se mění ve světle, v ročním období. Pak jsou taci, kteří týden čekají na TEN okamžik, pak je to perfektní. Jedni fotí tak, že nikam nemíří, prostě zmáčknou. Jiní inscenují, fotí tajně, někdo má oko a je rychlý...
To nepíšu proto, že by to nikdo nevěděl a já to vymyslel. ale proto, že nemám rád kategorie, šuplíky a nepřemýšlím v nich. Pro mě jsou jen dva typy- studio a plenér a líbí, nebo nelíbí.
"Umělci" si to dělají někdy jednoduché- natočím/vyfotim to černo-bílé a je to umění. Natočím něco z koncentráku a jdu na Oscara. Kategorii a šuplíku se zneužívá, to mi vadí víc, než trochu moc barvy. Navíc vím dost přesně, jak z normální fotky udělat "umění" - dřív to byla chemická věda, dnes na to stačí gratis software. ecco- tak to vidím já, co mám abs/multipass.
Příroda není kýč, to je jasná věc, příroda je krásná sama o sobě. Kýč je až to, když se dojmu nad svým dojetím/dojmutím (sama nad sebou). Kýč je dojmutí na druhou. Also, nic jsem nezaškatulkovala, jen pocit z těch fotografií byl: autor byl dojat, jak jej dojala krása přírody a toto své dojetí na druhou nevědomky přenesl do fotky, abychom se dojali nad jeho dojetím z dojetí. fršťouch? ;)
OdpovědětVymazatto je teda volovina :)))ze vy jste v praci? :)))
OdpovědětVymazatuvedu příklad dojetí na druhou. jeden diskutující na jednom blogu občas vypráví nějakou příhodu, jak byl někde hodný, někomu pomohl, třeba mu koupil pivo nebo ho pustil na přechodu nebotak. už tehdy, kdy se zachoval tak velkoryse, dojal se sám nad sebou a když nám to vypráví, dělá to stylem, že cítíte, že se sám nad sebou rozplakal dojetím podruhé. to je morální kýč.
OdpovědětVymazatale máte pravdu... jsem v práci... kde jinde... kurnik :-)
na ten most, co jste postavila, bych si netroufal...:)
OdpovědětVymazatano, nejsem statik. leč v některých konkrétních případech si stavět troufnu ;)
OdpovědětVymazatpodelit se o krasu jde i barevne- nemusi se premyslet, jestli je to umeni. Na vystavu cernych a bilych celoplosnych obrazu bych asi nesel ;)
OdpovědětVymazatto je průser, my si nerozumíme ;) a já to neumim vysvětlit :-( vůbec mi nejde o barevnost fotek. totéž vnímám u některých čb-fotek, teď nevim... třeba Saudkových... nebo ještě víc u fotek jeho ženy Sáry... cítím z těch fotek, že mi hrajou na city... za to nemůže příroda nebo člověk na fotce... za to může fotograf, že ve mně vzbuzuje dojem, že mě chce zmermomocnit ;))
OdpovědětVymazatU Patty Smith a Toma Waitse povšimněte si, že jsem dala +1, to je jako palec nahoru, víc nevim, že. Takže.
OdpovědětVymazatto je průser,- my si rozumime, nebo- ja vam rozumim. Ja taky nemlubil o tom, jak VY to vnimate, egocentriku, ale ja JA to vnimam. Vratte se na zacatek. A ja vim, ze tyhle fotly jsou delany na efekt, ale ty efekty v prirode jsou- tak, jako barvy atd. Ja uz ale v tehle kategoriich nepremyslim (delal jsem to nekdy? asi jo, v mladi- kde je trumpete, to neni bigbeat :).
OdpovědětVymazatSkatulkovani je pro me to, co dela zlou krev. Lidska potreba selekce. Nakonec rozhodne galerista, kdo je umelec a kdo ne, za pomoci mrzkeho dolaru. Neberu. Cetl jsem motto- optimista jeste nemusi byt hloupy a pesimista nemusi byt... a to jsem zapomel- doplnte, prosim ;)
souhlasím, že v přírodě jsou efekty a nerozumím, o jakých mých kategoriích mluvíte. vracím se na úplný začátek, jakoby tu předchozí debata nebyla a začínám znovu, prvním komentářem, takhle:
OdpovědětVymazatFotka 3 líbí ze všech nejvíc, fotka 2 nelíbí kvůli kompozici (pohled krz pahýl na sopku... právě ta mě přiměla k rozpravě o kýči)
Teď mi prosím (velmi prosím) napište, kde jsem se v předchozí debatě dopustila škatulkování. (Jestli v té zmínce o pánovi, co slzí nad svými dobrými skutky, tak to možná ano, to uznávám, ale právě jej vy máte taky pěkně zakrabičkovaného)
Je 11.11, dobrý den ;)))
"Teď mi prosím (velmi prosím) napište, kde jsem se v předchozí debatě dopustila škatulkování. "
OdpovědětVymazatnapred mi musite vy ukazat misto, kde vas z toho obvinuji, velmi prosim. ;))
Ja: To nepíšu proto, že by to nikdo nevěděl a já to vymyslel. ale proto, že nemám rád kategorie, šuplíky a nepřemýšlím v nich. Pro mě jsou jen dva typy- studio a plenér a líbí, nebo nelíbí.
Zase ja:tak to vidím já, co mám abs/multipass.
Psal jsem prave extra o tom, jak to vidim ja, protoze to kazdy vidi jinak. Supliky a skatulky jsou, nemusite to vztahovat na sebe, egocentriku ...ts.
JA normalne neposuzuji treba fotky je to/neni to umeni. To by muselo mit nejaky padny duvod. Treba- je to investice do budoucna, mam to doporucit nejakemu museu, nebo tak. Jinak ne- staci mi, ze se mi libi, co na te fotce je- treba si tam zajedu na dovku, pokud tam po vybuchu te sopky neco zbyde- ok?
ok. když píšu nelíbí, můžu napsat argument proč nelíbí... he? protože mě fotka zaranžovaná způsobem zakomponování sopky mezi pahýl přemlouvá, abych tam jela na dovču, protože všechny výhledy na sopku jsou tam pravděpodobně strašně romantické, neboť krz pahýl. normálně mnou manipuluje. eště se tam pak nabodnu na ten pahýl a kde v tý tramtárii hledat felčara...
OdpovědětVymazatkdyž dá nadace vybírající na povodně v Asii na plakát fotku opuštěnou panenku s jedním očičkem a utrženou ručičkou povalující se v nánosu popovodňového bahna, taky kalkuluje s tím, že pošlu vyšší obnos, než kdyby tam dala pána, jak nastupuje do strašně zabláceného mercedesu... když je na reklamním billboardu fotka stylizovaná do 70. let a tam dva kucí rošťáci jak pijou tu s-k-v-ě-l-o-u kofolu, kterou jsme pívávali, když jsme byli rošťáci a rošťandy, hraje na naše emoce, abysme běželi do konzumu a nakoupili basu kofol. trvám na tom, že fotka s pahýlem je manipulativní ;)))))
no vidíte to, to by bylo, abychom se neporafali
akorat se rafate sama se sebou, milostiva ;)
OdpovědětVymazatja to mam jednodussi- Dolce Vita. ecco
nerafu se... když jste navázal na můj komentář komentářem o šuplíkách a kategoriích a nikdo jinej tu nebyl... a můžete si mě představit při psaní a) bojovně+hádavě, b) usměvavě+bez náznaku hádavosti
OdpovědětVymazatb) je správně
c) by nebylo, Mato Hari? ;)
OdpovědětVymazatc) zase někdy příště... nemůžete chtít všechno najednou ;)
OdpovědětVymazat