Dobrou chuť

... potravinová krize bezprostředně souvisí s procesem globalizace zemědělské výroby, jak připustil i Clinton v projevu na půdě OSN při příležitosti Světového dne potravin... proslov nesl název Jak jsme to v oblasti potravinové politiky všechno zpackali... Jádrem Clintonovy řeči bylo doznání, že potravinová krize dokazuje, "jak jsme to všecko zpackali, a to včetně mě za mého působení v prezidentském úřadě", když jsme potravinové plodiny brali jen jako zboží, a nikoliv jako zdroj životně důležitý pro přežití chudých tohoto světa. Clinton přitom úzkostlivě dbal na to, aby nesvaloval vinu na jednotlivé státy nebo vlády, ale obviňoval dlouhodobou politiku Západu zastávanou Spojenými státy a Evropskou unií a prosazovanou po celá desetiletí MMF a dalšími mezinárodními institucemi. Tato politika nutila např. africké a asijské země, aby zrušily vládní subvence na pořízení hnojiv, kvalitního osiva a dalších zemědělských vstupů, čímž se otevřel prostor, aby ty nejlepší kusy země byly využívány pro pěstování plodin na export, což v konečném důsledku citelně ochromilo schopnost těchto zěmí dosáhnout potravinové soběstačnosti. Výsledkem těchto "strukturálních reforem" byla integrace lokálních zemědělských komunit do globální ekonomiky: zatímco šlo stále více domácí produkce na vývoz, inkriminované země byly stále více odkázané na dovozu potravin. Zemědělci vypuzení ze své půdy byli nuceni odejít do slumů, kde byla dostupná pouze práce v robotárnách vzniklých jako důsledek outsourcingu. Tímto způsobem je mnoho zemí udržováno v postkoloniální závislosti a stávají se stále zranitelnější vůči tržním fluktuacím - překotně rostoucí ceny obilovin v posledních několika letech (zčásti i v důsledku používání zemědělských plodin,. které by mohly sloužit jako zdroj potravy, na produkci biopaliv) již způsobily hladomor v řadě zemí od Haiti po Etiopii... (od Žižeka opsala Anna)