sobota 29. října 2011

28. října

Včera jsem narazil na Tubě na film Jan Žižka. Vávra byl teď celkem aktuální, včera výročí státu, viděl jsem to kdysi v minulém století- tak jsem to nakop. Zajímavé. Paralely s komunismem, kde ani nepřetržitě "bohování" nepokazilo komunistům náladu, když šlo o to, kopnout si do nepřátel lidu.


Zachytil jsem občas nějaké debaty o husitech, ze strany české, německé, rakouské. V německé Wiki stojí například, že tvrdě jádro táboritů bylo "novou vrchností" odstraněno pro údajně údajné sektářství, rouhání se a smilstvo. Martin Húska byl pak vydán arcibiskupovi pražskému ( v závorce zdůrazněno katolickému :) šlechtou a Žižkou na smrt. Jinak se Wiki drží doložitelného, pouze tento jeden odstavec si pisatel neodpustil, i když je protkán slovem "údajně".
To, že rakouská strana nebyla z husitů nadšena, není divu. V Německu, kde protestantismus díky Lutherovi, není zanedbatelná veličina, vychází z toho husité tak, jak jsem psal (u protestantů?). Ale v českých krajích? Buď radikálně pro, nebo proti.
Nejvíc mě ale překvapuje argument, že Husité kradli, mordovali a ničili "památky". Proč? Protože to v té době byl STANDARD! Nebo- byla někdy doba, kdy by se ve válce dělo něco jiného? Co dělala křesťanská vojska, když se jim podařilo zvítězit? Křižáci! Žoldáci- nechodili do válek právě kvůli záruce, že mají právo rabovat, vraždit, znásilňovat podle libosti? Co je tedy divného na tom, jak se chovali Husité vůči těm, kteří to stejné provozovali staletí před nimi? Král, který dá záruku Husovi, že má zpáteční jízdenku reservé a nedodrží to? Co s ním? Věrnost? Co se těch "památek" týká- tehdy to ještě bůhví jaké památky nabyly, často to byly novostavby;) Navíc- první přišlo slovo: jdete s námi, nebo proti nám? Až pak přišel oheň a vyhnání (často) Němců z klášterů a kostelů.
Nevím. Možná těm lidem, kteří poukazují na hrubost, nebo dokonce "zločinnost" firmy Žižka a Děti jeho s.r.o není jasné, jaká to byla doba, jaké zvyky a pravidla tehdy platily. Jakou cenu měl lidský život pro šlechtu, nebo se možná někdo i diví, proč tak houfně utíkali nevolníci k Žižkovi, když měli u pána zajištěn chleba a nocleh, jak to znám z diskuzi o koloniích, kde to přece domorodci vyhráli s bílými pány. Takový černoch v Africe- tam neměl práci a v Missisippi, v Alabamě dostal mimo rachoty i kalhoty- no, neber to!
Pro mě převládá ten dojem, že to bylo velice silné a také jediné vzepnuti se českého obyvatelstva, nebo lépe, obyvatel zemí českých, z kterého by si měl vzít národ vzor, pokud nějaký potřebuje, protože lepší nenajde. Když už chci jít proti všem svou, dnes už nevojenskou cestou, tak na to musím mít gule a ne stále relativizovat děje a lidi minulé, přítomné a budoucí. Ta hra se pak jmenuje Všichni proti všem.

4 komentáře:

  1. Buď radikálně pro nebo radikálně proti... já ani tak ani tak.

    Z dějinných událostí se vybírají špetky a z nich se stávají symboly. A ta která politická síla je právě u moci dává oněm symbolům trochu nebo hodně jiný význam, který zrovna vyhovuje jejím cílům.
    Argument o husitech jako bandě lupičů padl prý prvně při stavbě Národního divadla, konec 19. stol. Nad okna se měla umístit jména význačných postav českých dějin a nějaká rada nejdřív zamítla Husa, s odůvodněním, že se husitské hnutí proměnilo v "bandu lupičů a žhářů". Rozhodnutí rady neprošlo a začátkem 20. století, ještě před vznikem ČSR vyrostla na Staromáku Husovi i veliká socha, chvíli poté lid zboural mariánský sloup kus vedle jakožto symbol habsburského útlaku... a Hus má na pomníku napsáno hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, braň pravdu.... to se lidem líbí, s tím se rádi ztotožňují, to je krásný symbol českého národa, jó, to jsme přesně my... po nástupu ksč se význam historických symbolů zase poupravil, dnes se vrátila argumentace z konce 19. století. Um ehrlich zu sein, já v dějepise děsně plavu, jedno je jisté, v Česku nenajdete žádné vítězné oblouky, žádné velké pomníky bitev... Češi oslavují spíše svá utrpení, své mučedníky... než vítězství.

    OdpovědětVymazat
  2. ecco. je to pojistka, bo- co kdyby??? A co pak?

    OdpovědětVymazat
  3. Jedním takovým mučedníkem/symbolem, v jedné éře oslavovaným a v druhé odsouzeným, byl Fučík. K čemu to je, takhle lidma vláčet dějinama. Jestli byl hrdina, tak všechna čest, jestli ne, tak není na mně, šedesát let poté, abych ho soudila. Negativní postoj k některým událostem z dějin je u lidí zapříčiněn jejich interpretací těch u vesla. Asi nejsem tak úplně vyjímka, právě proto, že mi chybí znalosti... historie je zredukovaná na pár jmen a událostí, které patří do "pokladnice" našich tradic a takový podobný cancy se o tom vedou a to se mi příčí.

    Dějiny se nesmí číst nacionálně, ale v kontextu okolního světa.... šak to tam taky píšete. Nacionální ideologie se s dějinama může vyřádit ostopéro. Třeba v dobách, kdy nás ohrožujou cizáci, jako teď ty z bruseli.

    OdpovědětVymazat
  4. a jo ti, jo? kurník- kdo jim dál klíče???

    OdpovědětVymazat

Odvahu! Be brave! Nur Mut! Corragio! Courage! Mужество!勇气!