Viník nebo zástupná oběť?

To je furt remcání, avšak ruku na srdce, přátelé, nebylo-li by VK a jiných českých úkazů, vůbec by ve světě nevěděli, že nějaké Česko existuje.
http://www.lidovky.cz/the-economist-slova-cechu-o-romech-pripominaji-nacistickou-retoriku-1j1-/ln_domov.asp?c=A110923_113900_ln_domov_pta

Houstnoucí protiromská nálada na severu Čech vznikla ze sociálních problémů tamních lidí. České pohraničí je depresivní kraj. Při osidlování po druhé válce přišli noví obyvatelé do domů po vysídlených Němcích. Přišli do hotového, hodně z nich "dobrodruhů", kteří tak přišli levně k majetku, aniž by se o to nějak zásadně přičinili, a aniž by měli potřebu vlastnoručně nevybudované zvelebovat a rozvíjet. Dlouhodobé sousedské vztahy, společná péče o obec a věci veřejné nula. Znárodněné továrny, na severu sklárny a textilky, byly po osmačtyřicátém spojeny do velkovýroben, které s bídou přežily do osmdesátéhodevátého, aby poté byly zprivatizovány a vytunelovány. Nejsou zaměstnavatelé, není práce, sever Čech je trvale na prvním místě v procentu nezaměstnanosti, žije tam generace, která nikdy nechodila do práce a žije ze sociálních dávek. K tomu se přifařila ekonomická krize a škrtání v rozpočtu. Rychlé řešení neexistuje a beznaděj obyvatel se stupňuje, spolu s ní pifka na viníka. Viníka je třeba nalézt někde po ruce, bývalí správci státu jsou fuč, Praha daleko, globální byznys někde bůhvíkde... nabízí se osvědčený nepřítel, menšina, podstrkávaná hbitě i populistickými politiky: Romové se vyhýbají práci, žijí si ze sociálních dávek lépe než poctivě pracující většina, ochuzují rozpočet, takže nezbývá peněz pro poctivé. Něco pravdy na tom je, ale... zaá jev se zevšeobecňuje na celou skupinu a zabé na sociální dávky se spoléhá i dlouhá řada neromských občanů, kteří oproti romským mají bezdebaty mnohem větší šanci práci sehnat.   Etnické konflikty vznikají dle tzv. instrumentalistů jako výsledek utilitárních politických či ekonomických zájmů konkrétních osob a organizací. Lotrů se v každé společnosti najde dost a dost. Současný konflikt ve Šluknovském výběžku byl jednoznačně vykřesán ze zjevných sociálních problémů tamních obyvatel.
Četla jsem článek o migraci velkých, několikasethlavých skupin Romů. Přemisťují se za příbuznými nebo na základě informace, že někde je možnost bydlet, jsou v katastrofální sociální situaci a bez zábran se snaží rychle si opatřit peníze na živobytí. Vloni v létě taková skupina tříset lidí dorazila do Rumburka, způsobila materiální škody a zmizela neznámo kde. Hněv místních se ale obrátil proti romským starousedlíkům, s kterými předtím žádné problémy neměli a kteří se dosud měli za ekonomicky prosperující a dobře integrované, včetně smíšených manželství. Aby mohli populisté dobře rozehrát hru, potřebují rozbušku a součinnost médií. Rozbuškou byly dvě rvačky v hospodě, média přispěla nadhodnocením rasových motivů, konflikt získal širší pozornost, zapojili se lokální politici a ač třeba i umírnění, na mítingu nebo demonstraci vypustí nějakou vyhrocenou větu navíc, kterou média vyhrotí ještě víc a etnický/rasový konflikt je na světě. Přitom jde v první řadě o ventilaci nahromaděné beznaděje ze sociální a ekonomické situace. Demonstrace v Rumburku a Varnsdorfu byly odšroubovaným ventilem, dav si euforicky zařval "cikáni do plynu", všednodennost ta tam, blažený pocit sounáležitosti se stejně smýšlejícími. Kde jinde se taky družit? Po čtyřicet let byla jediná povolená identifikace identifikace s komunistickou stranou a národem, občanské, zájmové nebo jiné politické spolky byly vesměs zakázané.  Komunistická propaganda prezentovala sounáležitost s národem, s vlastí, se svou skupinou téměř jako charakterovou vlastnost (dobrou, samosebou) (opustíš-li mne atd)
Dobře rozjetý konflikt (a ten současný vypadá že se podařilo šikovně rozjet) je zastavit těžké. V první řadě důsledným oddělením možných útočníků a obětí. A jiným angažmá politiků a médií. Podle toho, jak je věc politicky mediálně zarámována, vypadají i dlouhodobá řešení. Pokud politici a média přistoupí  na komentování slovy nacionalistických rozeštvávačů, konflikt nebude mít konce. (podrobněji rozebráno v článku Ondřej Klípa: Jak se dělá etnický konflikt, sobotní LN)