Tak prosím Vás...
Uklidněte se, vidím tu samé katastrofické příspěvky, proto přišel jsem ,
abych Vám oznámil fantastickou novinku: Netřeba se bát Mimozemšťanů- pro
Vás starší- Ufounů, nebo-li Marťanů. Na to jsem přišel jednoduchou
úvahou, kterou jsem někomu ukradl, ale ten mluvil cizojazyčně (tedy byl prakticky
Němý), takže nehrozí žaloba.
Tedy: Lidstvo existuje již nějakou dobu; proti stáří Universa je to prd,
ale pro nás- při naší dychtivosti žít pokud možno věčně- tento časový
údaj vyvolává efekt "Canus canus", způsobovaný zvonkem u Pavlovovů,
blahé paměti. Málokdo věří tomu, že jsme v Universu širém sami, při tom
množství planet a galaxií- nemožné! Byly doby, kdy každý týden někde
proletěl talíř, tedy- ten velký, létající. Někdy na obloze vlastně nic
jiného nebylo. Otázka: "A co kdyby...?" vyvolávala lehké mrazení v zádech.
Ale co kdyby byli ti zelení chlapíci agresivní a přišli nás obrat o
všechno a udělat z nás pracovní otroky a tak- prostě to, co si lidé
dělají navzájem jen s tím rozdílem, že nemají zelené hlavy...dvě, nebo
pět.
klikni tu nebo na na obr.
Lidstvo se muselo odjaktěživa bránit- živlům a predátorům, taky jiným
lidem. To vyžadovalo určitý stupeň agresivity. Ale protože člověk nebyl
zrovna nejsilnější a nejrychlejší, bylo také třeba kooperace. Dá se
předpokládat, že hierarchie existovala v podobě jakéhosi přirozeného
rozdělení úkolů. "Ten dělá to a ten zas tohle...", jak se zpívalo v
jedné klasice. "Dělba údělu", když už jsem u toho. Jak to bylo dál, to
je známo- dnes jsme tedy u konkurence, jeden druhého už tak nepotřebuje,
dokonce ani rodina už není svatá. Do dokonalosti dorostla pouze jedna
věc- sebezničující válečná technika.
Facit: Kdyby byl člověk jen o trochu agresivnější, býval by už dávno
zničil sám sebe. V kritických chvílích však přece jen vyhrál mozek,
který dává přednost pudu sebezáchovy- u většiny lidí tedy, ti ostatní
jezdí všelijaké závody, chodí po laně mezi Twin Towers atd.
Takže: Pokud Vám zazvoní telefon, tedy mobil, samozřejmě, který všichni
vlastníte a spousta z Vás i teď držíte v ruce, a na display bude neznámé
číslo s předčíslím z Alfa Centaury- žádnou paniku, prosím Vás! Neboť i
pro Mimozemšťany platí to stejně, jako pro nás- kdyby byli agresivnější,
už by neměl kdo zavolat. Klidně to zvedněte a poraďte jim, kde si mohou
ve Vašem okolí zažádat o povolení k pobytu.
Dobro došli!
AliB

Tyvado Hieronymus to je bomba, kam se hrabou syrealisti!
OdpovědětVymazatA že sem katastrofická... to je vždycky jenom momentální, když zrovna natrefím na nějakého echt zmateného elementa, co všude vidí samý lítající talíře a z nich vyskakující zelený mužíčky, co přilítli s jediným záměrem a to zdupat mu záhonky na jeho zahrádečce, tak mě to na chvíli vyvede z míry, pak ale zajdu třeba na Zbrusu Nový zákon a řeknu si: JE TO DOBRÝ! :-)
Lidi se bojí "talířů", to je normální, když se ale začnou masově utvrzovat v katastrofických talířových scénářích, svědčí to o tom, že jsou v háji, v nějaký pasti, že neví kudy kam... pak tleskaj nejrůznějším psychoušům, který se prsej, že znaj cestu ven.
Teda ale fakt moc děkuju za tu medaili!!! Nekatastroficky nachcípaná jsem si ji hrdě připla na pyžamo, kápnu trochu nějakýho sajrajtu do nosu a jdu zase sladce spát.
Salve!
Mně tedy nejde o katasrofy, ale o tuhle demokracii
OdpovědětVymazatprotože její uspokojující komplexní řešení vyžaduje nadmíru času .
......jak pčed tak po katastrofě.
Jedním z vysvětlení té úsměvné zašmodrchanosti ve které se nacházíme, je vliv světonázoru občanů na péči o demokracii.
A ten není mezi občany náboženského a světského pojetím smrtelnosti vždy souznějícně působící.
Staří Řekové, kteří tenkrát experiment demokracie vzali velmi vážně, vycházeli z předpokladu lidské konečnosti/smrtelnosti.
Odmítnutím svého hybridního božského původu dali základ nutnosti vytvoření novému společenskému tmelu - ve kterém solitérní bohem nezaštítěný jedinec nachází východisko v solidárnost.
Od doby renesance se tak nacházíme v rozporu mezi protagonisty dvou rozdílných - tradičního a demokratického - společenských tmelů.
Tmelem světské pospolitosti je co nejzazší věrnost svobodě názorů o solidaritu usilujícího jedince.
Tmelem náboženské pospolitosti je co nejzazší věrnost přikázáním božím o Boží požehnání usilujícího jedince.
Když tuto paradoxní situaci vezmete vážně, tak se nám obraz brzkého komplexního řešení solidární demokratické společnosti poněkud rozostří.
A výzva k trpělivosti nabude ostrosti..........bych dodal.
"Staří Řekové, kteří tenkrát experiment demokracie vzali velmi vážně, vycházeli z předpokladu lidské konečnosti/smrtelnosti."
OdpovědětVymazatBěžte, pane braana, na ten film, co jsme ho tu opěvovali, v češtině se jmenuje Zbrusu nový zákon. Je o Bohovi. Taky o lidské konečnosti. Už dlouho jsem neviděla tak podařenej a milej film.
Musim teď prchat do kavárny.
Franzose führt normales Leben mit Mini-Gehirn
OdpovědětVymazatEin 44-jähriger Beamter versetzt die Fachwelt in Staunen: Eine Computertomografie und eine Kernspintomografie haben es zu Tage gebracht – ein Gehirn war bei dem Mann praktisch nicht vorhanden. Mediziner bescheinigen dem Patienten dennoch einen beihnahe durchschnittlichen Intelligenzquotienten.
taky žiju bez mozku celkem spokojeně;)
VymazatEin 44-jähriger Beamter žije v kýči tak jako já, jenže to nefláká jako já, který s bravurní schopnosti vytěsňuje ošklivost, straší se, poučuje všechny kolem a dojímá se vlastním dojetím.
OdpovědětVymazatKundera připomíná poznatek o významu terapeutické funkce kýče ve společnostech, které soudí silně pod vlivem manicheistického pojetí - dualismus mého dobra a tvého zla.
Pokud nejsme schopni seznat svůj podíl na zlu okolního prostředí jehož jsme součástí, tak zůstáváme neschopní vnímání a ovlivňování kýče.....nakukává milánek K..
V nesprávném světě není správného života (kuká Adorno).
A bez kýče buď není života vůbec, nebo podpsa.......bych si zakukal mezi svými skalními manicheisty.
je to trochu mimo téma neb je to přefiknutý příspěvek k Peheheho Český uprchlický kýč v DR, ale drží se to zcela univerzálního téma - normales Leben mit Mini Gehirn.
VymazatPřečetla jsem Peheho kavárenský úvodník.
VymazatV nesprávném světě atd... to kukám stejně jako Adorno. A vy.
Jsem čím dál víc stručnější. Všechno bylo tisíckrát řečeno.
Kromě večerního zvolání: večeřéééééééé mě někdy celé dny nenapadne nic, co bych myslela, že by někoho mohlo zajímat. Je toto, čéče, normální?? Taky to někdy máte?
stručnost ještě nikoho neubila.....zato epická šíře.
OdpovědětVymazatČím delší je tvůrčí pausa tím bližší je ta nekonečná...tvrdí má zkušenost.
Včera jsem opět shlédl zfilmované M.H. dílo Elementárteilchen - máte to v paměti? Jestli ne doporučuji zopakovat jako zdařilou výpověď o tom jakým roztodivným způsobem působí generativní pud - sexualita, na tuhletu naší předurčenou cestu tímhletím životním údělem.
souhlasim a zdravim (nekteri znali hodnotu strucnosti davno pred nami;)
OdpovědětVymazatbacha mám něco co by vás mohlo zajímat: mandloně na zahradě jsou v plném květu:-)
OdpovědětVymazatnekonečná pausa... nojo, jednou holt přijde
to je zajimavost! musim se podivat- po letech, co na to Vaclav- CtyrletyPovstalec-Barikadnik- Klaus. Tak jsem si precetl par nazoru pod Astonem a- uz se Vam a vam vubec nedivim- v takove atmosfere primitivity se tezko zachovava odstup, uznavam. Zahrada je Refugium 1. a posledni pomoci. ani ten smajlik dnes nejak nejde...brrrr
Vymazataston, rťf a spol... škoda slov
Vymazat